12-a
12-a-1

Detail lunetového obrazu

12-a-2

Detail lunetového obrazu

12-a-3

Detail lunetového obrazu

Icon_left Icon_right Icon_detail Icon_detail Icon_detail

Jako ambit je označována klenutá, dovnitř otevřená chodba. Svatohorské ambity tvoří obdélník a byly vystavěny v letech 1659-1670 podle návrhu stavitele Carla Luraga a P. Benjamina Schleyera, tehdejšího správce Svaté Hory. Severní ambit se skládá z devíti polí. Kromě dvojice otevřených kaplí (v západní části kaple Nanebevzetí Panny Marie, ve východní části kaple Korunování Panny Marie) jsou stěny ambitních polí zdobeny lunetovými obrazy líčícími pověsti a dějinné události spjaté se Svatou Horou. V klenbách ambitů jsou vymalovány dekorativní obrazy, představující nejrůznější neštěstí, nehody a nebezpečí, při kterých Panna Marie Svatohorská pomohla svým ctitelům. Sedmero lunetových obrazů severního ambitu vyobrazuje (od západu) stavbu kostela a ambitů, návrat milostné sošky z Prahy roku 1652, návštěvu Ferdinanda II. na Svaté Hoře roku 1634, odevzdání Svaté Hory Tovaryšstvu Ježíšovu (jezuitům) roku 1647, návštěvu Leopolda I. s chotí roku 1673, redemptoristy odnášející sošku za války roku 1866 do úkrytu a kardinála Schwarzenberga, který žehná přítomným při slavnosti 150. výročí Korunovace Panny Marie Svatohorské. Klenební malby severního ambitu zachycují především neštěstí způsobená vodním živlem. Ze západní části severního ambitu lze jít do Svatohorských schodů a do kaple sv. Máří Magdalény. Dveře ve východní části pak vedou do prostor proboštství a kláštera.

Střed severního ambitu