16-e
16-e-1

Detail trůnku

16-e-2

Detail kříže

16-e-3

Detail

16-e-4

Detail presbytáře

Icon_down Icon_detail Icon_detail Icon_detail Icon_detail

Ve východní části baziliky je na jižní stěně velký barokní kříž z doby kolem roku 1700. Až do roku 1889 byl umístěn venku na terase proti Březnické bráně. Pod křížem je ve zdi vsazený náhrobek nejštědřejší podporovatelky Svaté Hory - Marie Maxmiliány Zárubové z Hustiřan, rozené z Lissau, zesnulé 19. srpna 1694. Mosazná deska s nápisem je zasazena do mramoru tvarovaného jako volně složená draperie s erbem v horní a lebkou v dolní části. Na bočních stěnách presbytáře jsou dva trezory (sanktuaria) s vrcholně barokními mramorovými rámy. Před oltářem visí dvě stříbrné tepané lampy (jedna z roku 1673, druhá z roku 1702).

Stříbrný hlavní oltář v bazilice patří na Svaté Hoře k tomu nejcennějšímu. Není to dílo jedné doby - byl postupně obohacován a doplňován o jednotlivé části. Nejdříve roku 1684 daroval příbramský měšťan Ludvík Alis svatostánek. Stupňovité podstavce pod svícny po stranách svatostánku, které jsou dílem malostranského zlatníka Jana Koglera, věnovala roku 1685 Zuzana Polyxena hraběnka z Martinic. Stříbrné svícny byly pořízeny téhož roku z majetku kostela a současně Marie Kateřina hraběnka Strozziová poskytla stříbrnou zasklenou skříňku pro milostnou sošku Panny Marie, kterou zhotovil Jan Heller. Roku 1686 daroval nejvyšší purkrabí Oldřich Adolf Vratislav hrabě ze Šternberka antependium před oltářní menzu se šternberským znakem uprostřed. Po stranách skříňky pro milostnou sošku jsou stříbrné figury klečících andělů - skvělá práce stříbrníka Josefa Seitze z roku 1746. Roku 1758 zhotovil významný stříbrník Kašpar Gschwandtner stříbrnou stěnu na pozadí oltáře s vloženými barokními reliéfy Ecce Homo a Panny Marie Bolestné a nad oltář plastickou skupinu Nejsvětější Trojice - vše podle návrhu sochaře Antonína Quitteinera. Zlatník Antonín Thym z Malé Strany umístil roku 1772 čtyřdílnou ozdobnou stěnu mezi schránku pro sošku a skupinu Nejsvětější Trojice, čímž se oltář značně zvýšil a dostal dnešní podobu. Roku 1890 byly doplněny ještě postranní díly antependia.

Uprostřed Stříbrného oltáře je v prosklené skříňce umístěn klenot Svaté Hory - milostná soška Panny Marie Svatohorské. Jedná se o gotickou sošku, 49 cm vysokou, vyřezanou z hruškového dřeva. Podle tradice zaznamenané Bohuslavem Balbínem ji snad vyřezal sám Arnošt z Pardubic, první pražský arcibiskup, roku 1348. Milostná soška byla 22. června 1732 slavnostně korunována. Je vždy oblečena do šatiček, jejichž barva odpovídá liturgické době.

Při příležitosti 100. výročí oslav povýšení Svaté Hory na baziliku minor v roce 2005 byla svatohorská bazilika obdarována novými součástmi liturgického prostoru (oltář, ambon, procesní kříž, svícny, svícen pod paškál, trůnek pro milostnou sošku Panny Marie a sedadla), jejichž autorem je akademický sochař Otmar Oliva, jehož dílem je také monstrance. Olivovy komponenty liturgického prostoru byly posvěceny 28. srpna 2005.

V presbytáři po pravé straně jsou umístěny chórové varhany z varhanářské dílny Vladimíra Šlajcha, které byly požehnány 26. prosince 2007.

Bazilika - presbytář